1. 2. 2018
Mulda 3: Na návštěvě u vítěze
Poslední Mulda byl předán Davidu Kolářovi, vítězi letní výtvarné soutěže. Tento výtvarný talent se naší soutěže účastnil 6x, z toho do finále se dostal 6x a křečky vyhrál 3x. Taková statistika není normální, proto stejně jako u Fučíků, i zde pan Ptáček využil příležitosti k předání hlavní ceny a provedl přímo v Davidově bydlišti inspekci.
David pomocí formuláře odpověděl na několik otázek, které mohou být inspirací pro ostatní výtvarníky.
Jak to uděláš, až ti předám Muldu? Budou s Huldou bydlet společně v jednom domečku?
Budou žít odděleně, avšak pokusím se o jakýsi drobný experiment, takže je dám na krátkou dobu k sobě.
Pamatuješ ještě vůbec, kolik křečků jsi vlastně v naší soutěži vyhrál a jak se křečci jmenovali?
Stejně jako vaše představení i ty výhry jsou nezapomenutelné. Křečka jsem celkem vyhrál 3x, jejich jména zní: Julda, Hulda a Mulda.
Kterého z nich jsi měl nejraději a proč?
Myslím, že to bylo celkem vyrovnané. Každý měl své klady a zápory.
Kolik se dožili a který žil nejdéle?
Zatím se nejvíce dožil Julda, protože ostatní jsou ještě naživu. Snad pokoří jeho rekord dva a půl roku.
Zjevně se o ně dobře staráš, když se dožívají takového věku. Je to tak?
Velkou roli v péči o křečky hrají rodiče, ale i já se snažím být co nejlepším chovatelem.
Pro mnohé mladé kreslíře jsi vzorem. Určitě by chtěli také vyhrát křečka. Máš pro ně nějakou radu, která by jim mohla pomoct vyhrát v budoucnu křečka?
Pracujte na sobě a buďte ochotni obětovat pro váš výtvor maximum.
Jistou roli hraje i talent, který se dědí po předcích. Víš, který z tvých předků ti předal tyhle umělecké geny?
To bohužel nevím, v mé rodině má mnoho lidí umělecké předpoklady. Avšak myslím si, že v tom má velkou roli mamka, či má babička.
Jak často kreslíš?
Hodně často.
Co kreslíš nejraději a čím?
Nejraději kreslím karikatury, dříve komiksy, a to buď tužkou nebo černou fixou.
Máš nějaký svůj výtvarný vzor? Třeba nějakého malíře?
Po dlouhou dobu to byl Oldřich Kulhánek, pak Kája Saudek.
Letos jsi nakreslil jezinku, která vyhrála. V který okamžik ses rozhodl, že ji nakreslíš? Už doma nebo si to během představení pozoroval a vybíral motiv pro svůj pozdější výtvor?
Upřímně řečeno jsem byl po představení zcela bezradný. Nevěděl jsem, co nakreslit, možností bylo mnoho a já chtěl za každou cenu vybrat tu nejlepší. Pak mi náhle svitlo: hle, jezinka.
Vzpomeneš si na svou první návštěvu Pohádkové rezervace?
Jistě, bylo to v době, kdy jste ještě nebyli v Hořicích. Představení to bylo nezapomenutelné, právě ono nás k vám tak přitáhlo.
Proč k nám vlastně chodíš? Co se ti tak líbí?
Vaše představení jsou totiž té nejvyšší kvality, libí se mi vaše originalita, jak zapojujete diváky do děje a humor.
Jak často k nám chodíš?
Jedno představení zimní a 1-3 letní.
To si musel vidět všechny naše hry. Máš raději ty zimní v divadle nebo letní v lese?
Všechny ty hry byly bezesporu kvalitní, takže nemohu posoudit, jaké se mi zdají lepší.
A nechtěl bys hrát divadlo?
Ale všechno je možné.
Zjištěná fakta:
- Křeček Ťulda, kterého David vyhrál minulý rok, žije. Umí šplhat, jídla má dostatek, klec přiměřenou.
- Pro křečka Muldu bylo připraveno prázdné akvárium s hoblinovou podestýlkou, ovesnou tyčinkou a malým proužkem pálivé papriky.
- Výtvarník odmítal předložit své práce až to vyvolávalo dojem, že žádné nemá. Po nátlaku otevřel desky plné umělecky hodnotných děl.
- Po ohledání pan Ptáček došel k závěru, že veškeré kresby plně vypovídají o osobitém stylu výtvarníka, který je konstantní.
- Výtvarný talent zděděn po mamince (doloženo výtvarnou prací maminky).
- Hudební talent zděděn po tatínkovi (doloženo koledou).
- Hudebním talentem zasažen i bratr Kuba.
- Občerstvení v domácnosti na vynikající úrovni.
Závěr inspekce:
Mladý výtvarník nevyhrává náhodou. Rodina pro něj vytváří podpůrné prostředí, výtvarník nenechává svůj talent ladem, ale piluje jej. Domácnost skýtá dost prostoru pro umístění dalších křečků.
DOPLŇUJÍCÍ INTERVIEW:
David pomocí formuláře odpověděl na několik otázek, které mohou být inspirací pro ostatní výtvarníky.
Gratulujeme k letošnímu vítězství ve výtvarné soutěži. Překvapilo tě, že jsi vyhrál a máš z toho radost?
Byl jsem z toho velmi překvapen, rozhodně jsem nečekal takové umístění. A radost, tu jsem měl velikou, bude to přeci poprvé, co budu mít doma více jak jednoho křečka.
Jak to uděláš, až ti předám Muldu? Budou s Huldou bydlet společně v jednom domečku?
Budou žít odděleně, avšak pokusím se o jakýsi drobný experiment, takže je dám na krátkou dobu k sobě.
Pamatuješ ještě vůbec, kolik křečků jsi vlastně v naší soutěži vyhrál a jak se křečci jmenovali?
Stejně jako vaše představení i ty výhry jsou nezapomenutelné. Křečka jsem celkem vyhrál 3x, jejich jména zní: Julda, Hulda a Mulda.
Kterého z nich jsi měl nejraději a proč?
Myslím, že to bylo celkem vyrovnané. Každý měl své klady a zápory.
Kolik se dožili a který žil nejdéle?
Zatím se nejvíce dožil Julda, protože ostatní jsou ještě naživu. Snad pokoří jeho rekord dva a půl roku.
Zjevně se o ně dobře staráš, když se dožívají takového věku. Je to tak?
Velkou roli v péči o křečky hrají rodiče, ale i já se snažím být co nejlepším chovatelem.
Pro mnohé mladé kreslíře jsi vzorem. Určitě by chtěli také vyhrát křečka. Máš pro ně nějakou radu, která by jim mohla pomoct vyhrát v budoucnu křečka?
Pracujte na sobě a buďte ochotni obětovat pro váš výtvor maximum.
Jistou roli hraje i talent, který se dědí po předcích. Víš, který z tvých předků ti předal tyhle umělecké geny?
To bohužel nevím, v mé rodině má mnoho lidí umělecké předpoklady. Avšak myslím si, že v tom má velkou roli mamka, či má babička.
Jak často kreslíš?
Hodně často.
Co kreslíš nejraději a čím?
Nejraději kreslím karikatury, dříve komiksy, a to buď tužkou nebo černou fixou.
Máš nějaký svůj výtvarný vzor? Třeba nějakého malíře?
Po dlouhou dobu to byl Oldřich Kulhánek, pak Kája Saudek.
Letos jsi nakreslil jezinku, která vyhrála. V který okamžik ses rozhodl, že ji nakreslíš? Už doma nebo si to během představení pozoroval a vybíral motiv pro svůj pozdější výtvor?
Upřímně řečeno jsem byl po představení zcela bezradný. Nevěděl jsem, co nakreslit, možností bylo mnoho a já chtěl za každou cenu vybrat tu nejlepší. Pak mi náhle svitlo: hle, jezinka.
Vzpomeneš si na svou první návštěvu Pohádkové rezervace?
Jistě, bylo to v době, kdy jste ještě nebyli v Hořicích. Představení to bylo nezapomenutelné, právě ono nás k vám tak přitáhlo.
Proč k nám vlastně chodíš? Co se ti tak líbí?
Vaše představení jsou totiž té nejvyšší kvality, libí se mi vaše originalita, jak zapojujete diváky do děje a humor.
Jak často k nám chodíš?
Jedno představení zimní a 1-3 letní.
To si musel vidět všechny naše hry. Máš raději ty zimní v divadle nebo letní v lese?
Všechny ty hry byly bezesporu kvalitní, takže nemohu posoudit, jaké se mi zdají lepší.
A nechtěl bys hrát divadlo?
Ale všechno je možné.