5. 2. 2018

Zákrok: rozhovor s autorem hry

Za měsíc (4. 3. 2018) zažijí České Budějovice velkou slávu. Po tříleté pauze (tolik času uběhlo od premiéry Českého pekla) bude divadlo U Kapličky hostit premiéru hry Zákrok. Prahu tato sláva čeká o týden později 10. 3. v divadle Dobeška. Autor hry, pan Ptáček, poskytl panu Outratovi z časopisu Prkna na prknech exkluzivní rozhovor odkrývající zákulisí vzniku této novoty.
 
O čem to bude?
To si přečtěte v programu.
 
V jaké jste fázi?
V té nejkrásnější, stále ještě tvůrčí. Momentálně nahráváme hudbu ve studiu v Salzburku a taky dávám dohromady scénu. Tu staví v Dánsku, tam jsou na to machři, ale kontrolovat člověk musí jezdit i je.
 
Stalo se v této fázi něco, čím jste překvapil sám sebe?
Když jsem si kápl kávu do poznámkového sešitu a pak ho otevřel, byla tam hlava dráčka.
 
V čem jste hledat inspiraci?
Ten dráček byla náhoda.
 
Myslím inspiraci ke hře.
V událostech dávno minulých. Často se mě malé děti ptají, jak to bylo s pohádkovými bytostmi v době totality, jestli musely taky pracovat. Když jim řeknu, že byly v blázinci, tak mi nevěří. Tak jim to chci dokázat.
 
Z čeho jste čerpal?
Z rozhovorů s Karkulkou a dalšími bytostmi, které mi vyprávěly, jak to s nimi vlastně tenkrát bylo. Také z vlastní zkušenosti z druhé poloviny 80. let.
 
To jste musel být ještě malý jura.
Kdepak, vždyť já spolupracoval s Havlem na puči.
 
S Václavem Havlem?
Ne, s Petrem. To byl kluk od nás ze vchodu. On připravoval puč v našem pionýrském oddíle.
 
Vy jste byl členem pionýru?
Musel jsem. Z venku by se puč dělal těžko.
 
Do premiéry zbývá necelý měsíc. Jak jste na tom s přípravami?
Všechno už je hotové, jen zkracujeme některé dialogy, protože to zatím vychází na 3 hodiny. Chybí nám várnice na čaj s kohoutkem, obraz Husáka v rámu a lampička z 80. let a stará motorkářská nebo pilotní helma taky. Kdybyste vy nebo čtenáři o něčem věděli, budeme moc rádi.
 
K čemu vám bude helma?
O ní to právě celé bude a když jí neseženu, tak se premiéra neuskuteční.
 
A bude to sranda?
My se v ansáblu smějeme furt, když to zkoušíme, ale jestli se budou smát i diváci, to nikdy dopředu nevíte.
 
Můžete prozradit třeba jen jeden fór nebo nabídnout ukázku nějakého dialogu?
JURKO: Hej Miro, vidíš to, čo já, lebo mňa šálja žrak?
MIRO: Čo Jura, narušitel hranica, hej?
JURKO: Hej Miro, ale čo eště.
MIRO: Nijaká pekná baba, hej?
JURKO: Ty Miro, veď vyzerá ako ta Karkuliečka z rozpráuvky, hej? Čo s ňou urobíme?
MIRO: Provedem celňů kotrolju, hej! (přijdou blíž) Dobrý deň, dievečka. Desátník Miro Kotár, Pohraniční hliadka. Víetě, že iste v zakázanóm prostore?
 
Jé to bylo dobrý (smích). Ještě něco.
ŘEDITELKA: Tak co pro mě máte?
SESTRA: (vyndá papírek a čte) Emil si neplní svoje povinnosti.
ŘEDITELKA: Co konkrétně?
SESTRA: Tak třeba netopí. Je tady zima jako v Rusku.
ŘEDITELKA: Vadí Vám něco na Sovětském svazu?
SESTRA: To ne, ale v noci... se dělaj na topení rampouchy. Pacienti si to tam zaprděj, ale já sama na sesternu nestačim. Ráno musím všude větrat a oni nadávaj, že topí pánubohu do voken.
ŘEDITELKA:  No tak to tam bude mít pánbíček smrádeček, odletí na jinou planetu a   černoprdelníci půjdou konečně do práce. Hm. (pofouká kafe)
 
Přijde vám to vhodné pro děti?
Ne každýmu z nás. Možná to neprojde cenzurou, ale ve scénáři to teď ještě je.
 
Na co se nejvíce těšíte?
Na ježibabu. Jak bude chodit tajně kouřit na záchod. Konkrétně na její výskok na palandu.
 
Jak hra dopadne?
Nevím, tam ještě nejsem.